Vědecké studie o jelením sametu

Výzkumníci provedli kvantitativní proteomickou analýzu jeleního paroží pomocí pokročilé technologie SWATH-MS, která umožnila porovnat proteinové složení špičky paroží (růstového centra), střední části (mineralizační sekce) a jeleních žeber jako kontroly. Studie identifikovala 259 proteinů a odhalila významné rozdíly v jejich množství a funkci mezi jednotlivými částmi. V mineralizační části byly hojně zastoupeny proteiny související s krevní fyziologií a signálními dráhami Wnt, které jsou klíčové pro regulaci růstu kostí. Naproti tomu ve špičce paroží dominovaly proteiny spojené se syntézou bílkovin a antioxidační kapacitou. Výzkum zdůraznil zásadní roli regulace oxidačního stresu v regeneraci jeleního paroží - vysoká metabolická aktivita rychle rostoucího paroží vyžaduje silnou antioxidační odpověď pro ochranu buněk před poškozením. Studie také diskutuje unikátní každoroční osteoporózu, kterou jeleni prožívají pro podporu růstu paroží, a porovnává ji s patologickou osteoporózou u lidí. Tato proteomická analýza poskytuje nejkomplexnější pohled na molekulární mechanismy umožňující mimořádnou regenerační schopnost jeleního paroží a otevírá nové perspektivy pro výzkum regenerativní medicíny.

Výzkumníci úspěšně vytvořili nesmrtelnou linii kmenových buněk z jeleního paroží (AnSCs) pomocí vnesení genu pro lidskou telomerázovou reverzní transkriptázu (hTERT) prostřednictvím lentivirového vektoru. Studie prokázala, že tyto imortalizované hTERT-AnSCs vykazují prodloužený proliferační potenciál a rozšířenou životnost přesahující 40 pasáží, zatímco si zachovávají klíčové charakteristiky mezenchymálních kmenových buněk. To zahrnuje specifické povrchové markery (CD44, CD90) a schopnost diferencovat se do různých buněčných typů (osteogenní, adipogenní, chondrogenní). Významným zjištěním bylo, že malé extracelulární váčky (sEVs) odvozené z těchto imortalizovaných buněk si zachovávají identické morfologické a strukturní vlastnosti jako váčky z primárních AnSCs. Tento průlom poskytuje robustní buněčný model pro výzkum regenerativní medicíny a nabízí škálovatelnou metodu pro produkci AnSCs a jejich sEVs, které mají významný potenciál pro terapeutické aplikace. Díky svým regeneračním vlastnostem a nízké imunogenicitě jsou tyto buňky a jejich extracelulární váčky slibným nástrojem nejen pro léčbu různých onemocnění, ale i pro kosmetický průmysl.

Výzkumníci zkoumali terapeutický potenciál extracelulárních váčků (EVs) odvozených z kmenových buněk jeleního paroží (ABPCs) pro zmírnění projevů stárnutí. ABPCs jsou unikátní populací mezenchymálních kmenových buněk nacházejících se v regenerujícím jelením paroží, které vykazují mimořádnou schopnost obnovy a růstu. Studie prokázala, že extracelulární váčky odvozené z těchto buněk (EVsABPC) účinně obnovují kostní hmotu, zlepšují fyzickou výkonnost, posilují kognitivní funkce, snižují systémový zánět a resetují epigenetický věk jak u stárnoucích myší, tak u opic makak rhesus. U myší EVsABPC zvrátily epigenetický věk o více než 3 měsíce, zatímco u makaků o více než 2 roky. Podrobná analýza identifikovala protein Prkar2a jako klíčový geroprotektivní faktor obsažený v těchto váčcích. Výzkum také zdůrazňuje translační hodnotu EVsABPC pro vývoj intervencí zaměřených na podporu zdravého stárnutí, včetně jejich stability, hojnosti a regeneračního potenciálu. Tato studie představuje významný pokrok v oblasti anti-aging výzkumu a naznačuje, že extracelulární váčky z jeleního paroží by mohly být účinnou a praktickou strategií pro zpomalení procesů stárnutí a zlepšení kvality života ve vyšším věku.

Výzkumníci vyvinuli a testovali účinnost kosmetického séra založeného na panenském kokosovém oleji (VCO) v kombinaci s extraktem z kmenových buněk jeleního paroží na myším modelu stárnutí kůže vyvolaného UVA zářením. Výsledky studie ukázaly, že experimentální sérum významně zlepšilo parametry stárnoucí kůže, včetně redukce vrásek, zkrácení doby hojení kůže, zvýšení hustoty kolagenu a zlepšení tloušťky epidermis. Kokosový olej poskytl hlubokou hydrataci, zatímco extrakt z kmenových buněk jeleního paroží přispěl svými regeneračními vlastnostmi a schopností stimulovat produkci kolagenu. Histologická analýza odhalila, že sérum významně zvýšilo hustotu kolagenních vláken v dermis a zlepšilo strukturu kůže. Mechanistické studie naznačily, že kombinace těchto dvou složek poskytuje synergický účinek - kokosový olej zlepšuje bariérovou funkci kůže a hydrataci, zatímco extrakt z kmenových buněk jeleního paroží podporuje regeneraci buněk a syntézu extracelulární matrix. Tato studie představuje první vědecký důkaz o účinnosti kombinace těchto přírodních složek pro kosmetické účely a naznačuje jejich potenciál jako alternativy k syntetickým anti-aging přípravkům.

Výzkumníci zkoumali schopnost extraktu z jeleního sametu (DAV) stimulovat tvorbu melaninu - pigmentu zodpovědného za barvu vlasů. Extrakt byl podáván pomocí speciálního transportního systému využívajícího chitosan-liposomy a mikrospikule pro efektivní průnik do vlasových folikulů. Laboratorní testy na buněčných kulturách ukázaly, že extrakt z jeleního sametu, zejména v koncentraci 100 μg/ml, významně zvýšil aktivitu tyrosinázy (klíčového enzymu pro tvorbu melaninu) a obsah melaninu v buňkách bez jakýchkoli toxických účinků. Následná klinická studie na lidských dobrovolnících, kteří aplikovali gel s extraktem na pokožku hlavy po dobu čtyř týdnů, prokázala výrazné zvýšení hladiny melaninu ve srovnání s neošetřenou kůží. Výsledky naznačují, že extrakt z jeleního sametu v kombinaci s pokročilým transportním systémem představuje slibný přístup k řešení šedivění vlasů stimulací přirozené produkce melaninu.

Vědci zkoumali účinky extraktů z jeleního paroží (PAE) na léčbu androgenní alopecie (mužské plešatosti), která je nejčastější příčinou ztráty vlasů u mužů. Studie na myších modelech s androgenní alopecií prokázala, že PAE urychluje aktivaci růstové fáze vlasů (anagen), oddaluje přechod do klidové fáze a zmírňuje typické změny spojené s plešatěním, jako je zkracování a miniaturizace vlasů. Na buněčné úrovni PAE podporuje množení kmenových buněk vlasového folikulu, buněk vnější kořenové pochvy a buněk vlasové cibulky. Pomocí kombinace síťové farmakologie a transkriptomiky výzkumníci zjistili, že terapeutické účinky PAE jsou úzce spojeny s aktivací signálních drah PI3K-AKT a Wnt-β-katenin, které jsou klíčové pro růstový cyklus vlasů. Navíc PAE zvyšuje hustotu krevních cév kolem dermální papily, což zlepšuje výživu vlasového folikulu. Tyto výsledky poskytují vědecký základ pro potenciální využití extraktů z jeleního paroží jako přírodní alternativy v léčbě androgenní alopecie.

Studie zkoumala účinky fermentovaného extraktu z jeleního paroží (FA) na úbytek svalové hmoty související s věkem. Výzkum na středně starých myších (odpovídajících přibližně 50letým lidem) prokázal, že doplňování stravy o FA po dobu 12 týdnů významně zlepšilo svalovou sílu, výdrž při nuceném plavání a zvýšilo svalovou hmotu. Biochemická analýza odhalila, že FA zlepšuje krevní biomarkery související s poškozením svalů a jater, což naznačuje jeho ochranný účinek na svalovou tkáň. Na molekulární úrovni FA reguluje geny zapojené do degradace a syntézy svalových proteinů a ovlivňuje geny související s apoptózou (programovanou buněčnou smrtí), což vede k lepšímu zachování svalové hmoty. Histologická analýza potvrdila zvětšení průřezu svalových vláken u myší léčených FA. Tyto výsledky naznačují, že fermentovaný extrakt z jeleního paroží by mohl být slibným doplňkem stravy pro zlepšení svalového zdraví a boj proti sarkopenii (úbytku svalové hmoty) u stárnoucí populace. Pro potvrzení těchto účinků u lidí jsou však zapotřebí další klinické studie.

Výzkumníci zkoumali biologické účinky peptidů odvozených z jeleního paroží, které se tradičně používají v přípravku 'Guilu Erxian Jiao' pro léčbu osteoporózy a osteoartrózy. Laboratorní experimenty na lidských buňkách prokázaly, že tyto peptidy významně stimulují proliferaci osteoblastů (buněk tvořících kost) a chondrocytů (buněk chrupavky). Zároveň podporují syntézu glykosaminoglykanů a kolagenu, které jsou základními složkami chrupavčité tkáně, a inhibují diferenciaci osteoklastů (buněk odbourávajících kost). Studie také odhalila synergický účinek peptidů z jeleního paroží s vápníkem a stronciem při podpoře růstu osteoblastů, což naznačuje jejich potenciál zlepšit biologickou absorpci vápníku. Důležitým zjištěním je, že tyto peptidy vykazují příznivý bezpečnostní profil bez známek toxicity. Výsledky poskytují vědecký základ pro účinnost tradičního léčivého přípravku a otevírají cestu k vývoji nových terapií pro muskuloskeletální onemocnění, jako jsou osteoartróza a osteoporóza.

Studie zkoumala protinádorové vlastnosti extraktu z jeleního sametu (DVA) na různých typech rakovinných buněk. Výzkumníci zjistili, že DVA vykazuje přímé protinádorové účinky na různé lidské nádorové buněčné linie, včetně glioblastomu, kolorektálního karcinomu, rakoviny prsu a leukémie, tím, že významně snižuje životaschopnost a pohyblivost nádorových buněk, zatímco nepoškozuje zdravé buňky. Experimenty na myších s xenotransplantáty glioblastomu ukázaly, že podávání DVA (jak orální, tak intraperitoneální) vedlo k výraznému snížení hmotnosti nádoru o 61-66 % a odpovídajícímu poklesu hmotnosti sleziny. Histopatologická analýza odhalila, že DVA vyvolává nekrózu v nádorových buňkách a ovlivňuje angiogenezi nádoru (tvorbu nových cév). Výzkum také naznačuje, že DVA moduluje imunitní systém tím, že snižuje regulaci faktorů podporujících progresi nádoru a imunitní toleranci a zvyšuje regulaci faktorů, které bojují proti rakovině. Tyto výsledky ukazují, že extrakt z jeleního sametu má potenciál pro budoucí protinádorovou léčbu, pravděpodobně prostřednictvím přímých účinků na rakovinné buňky a posílením schopnosti imunitního systému bojovat proti nádorům.

Výzkumníci zkoumali protinádorovou aktivitu extraktu z jeleního sametu (DAV) se zaměřením na jeho potenciální využití v léčbě zhoubných gliomů (glioblastomů). Jelení paroží je unikátní svým rychlým, ale nekancerózním růstem, což naznačuje přítomnost jak proto-onkogenů, tak tumor supresorových genů. Studie poprvé prokázala, že extrakt z vrcholové části paroží (nikoli ze středních částí) vykazuje protinádorové účinky na buněčné linie glioblastomu (T98G a A172). Konkrétně extrakt snižoval proliferaci nádorových buněk, inhiboval tvorbu kolonií a migraci, narušoval buněčný cyklus a podporoval apoptózu (programovanou buněčnou smrt). Významným zjištěním bylo, že extrakt z jeleního sametu nevykazoval žádnou toxicitu vůči nenádorovým buněčným liniím (HEK293 a HACAT), a v některých případech dokonce podporoval jejich růst. To je v kontrastu s chemoterapeutickým lékem temozolomidem (TMZ), který vykazoval nespecifickou toxicitu jak vůči nádorovým, tak nenádorovým buňkám. Tyto výsledky naznačují, že extrakt z jeleního sametu obsahuje bioaktivní sloučeniny s tumor supresorovými vlastnostmi a mohl by být vyvinut jako nová, méně toxická terapeutická strategie pro léčbu glioblastomu. Pro potvrzení jeho účinnosti a schopnosti překonat hematoencefalickou bariéru jsou však zapotřebí další studie in vivo.

Studie zkoumala potenciální imunomodulační mechanismy jeleního paroží, tradičního čínského léčiva, pomocí kombinace síťové farmakologie, molekulárního dokování a simulací molekulární dynamiky. Výzkumníci identifikovali čtyři aktivní sloučeniny (včetně 17-beta estradiolu a estronu) a 130 klíčových cílových proteinů zapojených do imunitní regulace jeleního paroží. Hlavní signální dráhy zahrnovaly dráhy spojené s rakovinou, infekcí lidským cytomegalovirem a signální dráhu PI3K-Akt. Analýzy molekulárního dokování a simulace molekulární dynamiky prokázaly silné vazebné afinity mezi určitými aktivními sloučeninami (jako 17-beta estradiol a estron) a centrálními cílovými proteiny, jako jsou AKT1 a MAPK3, což naznačuje jejich klíčovou roli v imunomodulačních účincích. Tyto výsledky poskytují teoretický základ pro další experimentální ověření aktivních sloučenin jeleního paroží a jejich mechanismů v imunitní regulaci. Studie tak přispívá k lepšímu pochopení molekulárních základů tradičního využití jeleního paroží pro posílení imunitního systému a otevírá cestu k vývoji cílených imunomodulačních přípravků založených na jeho aktivních složkách.

Osmiměsíční, multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná studie zkoumala účinnost a bezpečnost přípravku YHC-BE-2040 (HENKIV®), enzymaticky zpracovaného extraktu z jeleního sametu, na funkci imunitního systému u zdravých korejských dospělých ve věku 40 až 70 let. Do studie bylo zařazeno 120 účastníků rozdělených do skupin s vysokou dávkou, nízkou dávkou a placebem. Výsledky ukázaly významné zvýšení aktivity přirozených zabíječských (NK) buněk a interferonu-gama (IFN-γ) jak ve skupině s vysokou, tak s nízkou dávkou ve srovnání s placebem, přičemž byl pozorován jasný vztah mezi dávkou a účinkem. Extrakt byl dobře tolerován, nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí účinky a pozorované mírné až středně závažné nežádoucí účinky nebyly jednoznačně spojeny s intervencí. Studie dochází k závěru, že YHC-BE-2040 má potenciál jako bezpečný a účinný modulátor imunitní funkce, což podporuje jeho použití jako doplňku stravy pro posílení imunity. Jedná se o první klinickou studii na lidech, která poskytuje přímé důkazy o imunomodulačních účincích extraktu z jeleního sametu a otevírá cestu k jeho využití jako přírodního prostředku pro posílení imunitního systému.

Výzkumníci zkoumali molekulární mechanismy, kterými jelení paroží podporuje osteogenní diferenciaci lidských mezenchymálních kmenových buněk (hMSC) - proces nezbytný pro tvorbu a regeneraci kostí. Pomocí pokročilých metod bioinformatiky, strojového učení a molekulárního dokování identifikovali 62 bioaktivních sloučenin a 1051 potenciálních cílových genů v jelením paroží. Klíčovým objevem bylo zjištění, že gen JUN funguje jako centrální regulační prvek v tomto procesu. Během osteogenní diferenciace dochází k významnému snížení exprese JUN, což naznačuje jeho důležitou roli v řízení přeměny kmenových buněk na kostní buňky. Studie také prokázala, že JUN může sloužit jako přesný diagnostický biomarker tohoto procesu. Zajímavým aspektem je i vztah JUN k různým populacím imunitních buněk, což naznačuje jeho roli v modulaci imunitního mikroprostředí během regenerace kostí. Simulace molekulárního dokování potvrdily silné vazebné interakce mezi proteinem JUN a dvěma aktivními sloučeninami z jeleního paroží - retinolem a progesteronem. Tyto výsledky poskytují vědecký základ pro terapeutické využití jeleního paroží při léčbě kostních poruch a naznačují, že jeho účinky jsou zprostředkovány především modulací aktivity genu JUN.

Výzkumníci zkoumali účinnost kondicionovaného média z kmenových buněk jeleního paroží (ASC-CM) pro regeneraci chrupavky. Kloubní chrupavka má omezenou schopnost samoregenerace, což činí terapii kmenovými buňkami slibným přístupem. Jelení paroží, známé svým rychlým růstem a schopností samoopravy, obsahuje kmenové buňky (ASCs), které k tomuto procesu přispívají. Studie předpokládala, že ASCs nebo jejich parakrinní faktory by mohly podporovat opravu chrupavky. Výzkumníci připravili ASC-CM a hodnotili jeho účinky jak in vitro, tak in vivo. Experimenty in vitro ukázaly, že ASC-CM výrazně podporuje proliferaci chondrocytů, významně zvyšuje expresi genů souvisejících s chondrogenezí (Aggrecan, Col II, Sox-9) a zlepšuje tvorbu glykosaminoglykanů a ukládání kolagenu typu II. Také zvyšuje expresi genu potlačujícího apoptózu NAMPT a snižuje expresi genu apoptózy BAX, což naznačuje antiapoptotický účinek na chondrocyty. In vivo ASC-CM významně opravovalo defekty chrupavky u krys, přičemž histologické hodnocení ukázalo výsledky podobné zdravé chrupavce. Proteomická analýza ASC-CM identifikovala klíčové proteiny jako S100A4 a S100B, o nichž se předpokládá, že hrají zásadní roli při podpoře opravy chrupavky interakcí s dalšími cytoskeletálními proteiny a synergickými účinky s dalšími růstovými faktory jako TGF-β a IGF-I. Tato zjištění naznačují, že ASC-CM nabízí slibnou, ekonomickou a praktickou bezbuněčnou terapeutickou strategii pro regeneraci chrupavky, která se vyhýbá problémům spojeným s přímou transplantací kmenových buněk.

Výzkumníci zkoumali protizánětlivé účinky vodních extraktů z jeleního sametu sambarského (SVAE) a jelena lesního (RVAE) na myším modelu kolitidy vyvolané dextran sulfátem sodným (DSS). Studie zjistila, že vysoké dávky obou extraktů výrazně zmírnily příznaky kolitidy snížením systémového zánětu, posílením integrity střevní bariéry prostřednictvím obnovy proteinů těsných spojů a zlepšením střevní dysbiózy (narušení rovnováhy střevních bakterií). Pomocí multiomic přístupu, který kombinuje různé analytické metody, výzkumníci identifikovali malé molekuly (<3 kDa) jako potenciální bioaktivní složky zodpovědné za tyto účinky. Mezi tyto molekuly patří L-karnitin, hypoxantin, adrenová kyselina, kreatinin, gama-aminobutyryl-lysin, kyselina olejová, glycin, poly-γ-glutamová kyselina a eikosapentaenová kyselina. Analýza mikrobioty ukázala, že oba extrakty pomáhají obnovit zdravé složení střevních bakterií narušené kolitidou. Tato studie poskytuje první komplexní důkaz o potenciálu vodních extraktů z jeleního sametu jako přírodních látek pro léčbu zánětlivých onemocnění střev a objasňuje molekulární mechanismy jejich protizánětlivých účinků.

Výzkumníci zkoumali protizánětlivé a antiartritické účinky extraktu z jeleního sametu (DA) na revmatoidní artritidu (RA), chronické autoimunitní onemocnění způsobující deformity a zneschopnění kloubů. Studie využila ethylacetátovou frakci ethanolového extraktu jeleního sametu (DA-EE-EA) pro léčbu synoviocytů (buněk kloubní výstelky) stimulovaných TNF-α a myších modelů artritidy vyvolané kolagenem. Výsledky ukázaly, že DA-EE-EA významně snížil produkci oxidu dusnatého, prostaglandinu E2 a prozánětlivých cytokinů včetně interleukinu-1β, IL-6 a IL-8 v buňkách synoviocytů. Na molekulární úrovni extrakt snižoval fosforylaci mitogenem aktivovaných proteinkináz p38 a c-Jun N-terminální kinázy a translokaci jaderného faktoru kappa B p65, což jsou klíčové molekuly v zánětlivých procesech. Intraperitoneální injekce DA-EE-EA po dobu 3 týdnů výrazně snížily klinické skóre artritidy u myších modelů. Histopatologické analýzy zadních tlapek ukázaly, že DA-EE-EA redukoval infiltraci imunitních buněk, hyperplazii synovie a poškození chrupavky. Hladiny prozánětlivých cytokinů, jako jsou TNF-α, IL-1β, IL-6, IL-8, IL-17A a interferon-gama, byly sníženy v homogenátech zadních tlapek myší léčených extraktem. Tato studie poskytuje první vědecký důkaz o účinnosti jeleního sametu při léčbě revmatoidní artritidy a objasňuje jeho protizánětlivé mechanismy.

Výzkumníci zkoumali neuroprotektivní účinky peptidu z jeleního sametu (VAP) jak v in vitro podmínkách (na buňkách PC12), tak v in vivo modelu Parkinsonovy choroby u myší vyvolaném látkou MPTP. Studie zjistila, že VAP významně snižuje apoptózu (programovanou buněčnou smrt) a oxidační stres aktivací signální dráhy SIRT1-zprostředkované Akt/Nrf2/HO-1, která je klíčová pro ochranu nervových buněk. U myší s experimentálně vyvolanou Parkinsonovou chorobou VAP zmírňoval ztrátu dopaminergních neuronů, jejichž degenerace je hlavním patologickým znakem tohoto onemocnění. Zajímavým zjištěním bylo, že VAP také moduloval dysbiózu střevní mikrobioty (narušení rovnováhy střevních bakterií), což je v souladu s rostoucími důkazy o důležitosti osy střevo-mozek v patogenezi neurodegenerativních onemocnění. Tyto výsledky naznačují, že peptid z jeleního sametu by mohl představovat slibný terapeutický prostředek pro léčbu Parkinsonovy choroby díky svému dvojímu působení - ochraně neuronů před oxidačním poškozením a zároveň obnovení rovnováhy střevní mikrobioty.

Studie zkoumala účinek polypeptidu PNP2, izolovaného z jeleního paroží (Cornu Cervi Pantotrichum), na kognitivní poškození u myších modelů Alzheimerovy choroby (AD). Výzkumníci zjistili, že podávání PNP2 významně zlepšilo kognitivní funkce u myší s AD, což bylo prokázáno lepšími výsledky v testech prostorové paměti a učení. Na molekulární úrovni PNP2 výrazně snížil centrální zánětlivou odpověď v mozku a inhiboval aktivaci signální dráhy NLRP3, která hraje klíčovou roli v patogenezi neurodegenerativních onemocnění. Další experimenty in vitro na mikrogliálních buňkách (imunitních buňkách mozku) potvrdily, že PNP2 potlačuje zánětlivé odpovědi a aktivaci NLRP3 vyvolanou lipopolysacharidem (LPS). Histopatologická analýza ukázala, že PNP2 snižuje ukládání amyloidních plaků a neurofibrilárních klubek v mozkové tkáni, což jsou charakteristické znaky Alzheimerovy choroby. Tato studie poskytuje první důkaz o tom, že polypeptid z jeleního paroží může zmírnit centrální nervový zánět a kognitivní poškození u Alzheimerovy choroby potlačením signalizace NLRP3, což naznačuje jeho potenciál jako nového terapeutického prostředku pro léčbu neurodegenerativních onemocnění.

Výzkumníci zkoumali potenciál peptidů z jeleního paroží (DAP) v prevenci a léčbě poškození mozku souvisejícího se stárnutím, s využitím modelu stárnutí vyvolaného D-galaktózou u myší a in vitro na buňkách BV2. Studie zjistila, že DAP významně zlepšují učení a paměť u myší s indukovaným stárnutím, což bylo prokázáno lepšími výsledky v testech Morrisova vodního bludiště. Na molekulární úrovni DAP zvyšovaly hladiny neurotrofických faktorů (BDNF, VEGF), které jsou klíčové pro přežití a funkci neuronů, a zároveň snižovaly oxidační stres a zánět v mozkové tkáni. Histopatologická analýza ukázala, že DAP zmírňují patologické poškození mozku vyvolané D-galaktózou. Mechanistické studie odhalily, že protektivní účinky DAP jsou zprostředkovány inhibicí signální dráhy TLR4/MyD88/NF-κB, která hraje zásadní roli v zánětlivých procesech v mozku. Tyto výsledky naznačují, že peptidy z jeleního paroží představují slibnou přírodní bioaktivní látku pro prevenci a léčbu poškození mozku souvisejícího se stárnutím. Studie však upozorňuje na omezení týkající se použitého zvířecího modelu a délky studie, což vyžaduje další výzkum pro potvrzení těchto účinků v klinických podmínkách.

Výzkumníci zkoumali účinky extracelulárních váčků (EVs) odvozených z kmenových buněk jeleního paroží (ABPCs) na regeneraci poraněné míchy. Jelení paroží je jediným případem kompletní regenerace orgánu u savců, což činí jeho kmenové buňky mimořádně zajímavými pro regenerativní medicínu. Studie prokázala, že EVs z těchto buněk (EVsABPC) významně zvyšují proliferaci neurálních kmenových buněk a aktivují regenerační potenciál neuronů, což vede k 5,2násobnému zvýšení délky axonů. Kromě toho EVsABPC vykazují imunomodulační účinky, mění fenotyp makrofágů z prozánětlivého M1 na protizánětlivý M2, což vytváří příznivější prostředí pro regeneraci nervové tkáně. Když byly tyto váčky inženýrsky modifikovány aktivovanými buňku-penetrujícími peptidy (ACPP@EVsABPC), výrazně překonaly účinnost EVs z kostní dřeně a neurálních kmenových buněk, vedly k 1,3násobnému zvýšení růstu axonů, 30,6% snížení apoptózy neuronů a 2,6násobnému zlepšení obnovy motorických funkcí. Histologická analýza ukázala významné snížení velikosti léze a zvýšenou hustotu axonů v místě poranění. Tato studie představuje významný pokrok v léčbě poranění míchy, která má tradičně omezenou schopnost regenerace, a naznačuje, že extracelulární váčky z kmenových buněk jeleního paroží by mohly představovat slibnou terapeutickou strategii pro pacienty s poraněním míchy.

Výzkumníci zkoumali roli systémových faktorů, konkrétně z krevní plazmy jelenů během období regenerace paroží (ARPBP), v podpoře regenerativního hojení ran. Studie zjistila, že rány na čele jelenů se hojily regenerativně během období růstu paroží (ARP), ale jizvily se mimo toto období (non-ARP). Topická aplikace ARPBP na rány potkanů také vyvolala regenerativní hojení, což naznačuje, že tyto faktory nejsou druhově specifické. Mechanismus zahrnuje sníženou zánětlivou reakci, omezení diferenciace myofibroblastů (buněk produkujících jizevnatou tkáň), zvýšenou angiogenezi (tvorbu nových cév), vyšší poměr TGF-β3 k TGF-β1 (růstových faktorů regulujících hojení) a orchestrovanou remodelaci kolagenu. Srovnávací proteomická analýza identifikovala IGF-1 (inzulinu podobný růstový faktor 1) a PRG4 (proteoglykan 4) jako klíčové faktory zvýšeně exprimované v ARPBP. Další experimenty ukázaly, že kombinace IGF-1 a PRG4 významně urychlila hojení ran a podpořila regeneraci, přičemž PRG4 nepřímo zvyšoval angiogenezi. Tyto výsledky naznačují, že systémové faktory z regenerace paroží by mohly nabídnout nové možnosti pro hojení ran bez jizev v klinickém prostředí, a to vytvořením příznivého prostředí pro regeneraci namísto tvorby jizev.

Výzkumníci zkoumali účinnost extraktu z jeleního sametu (Cervus elaphus sibiricus, CES) při podpoře hojení zlomenin. Tradičně používaný v korejské medicíně pro posílení kostí, tato studie poskytuje experimentální data podporující jeho využití. S použitím zvířecího modelu femorální zlomeniny u myší a lidských buněk podobných osteoblastům MG63 výzkumníci zjistili, že podávání CES urychlilo kostní spojení, zvýšilo tvorbu chrupavky v časných fázích a rychle snížilo množství chrupavky díky tvorbě svalku (kallusu). Molekulární analýza odhalila, že CES zvyšuje expresi TGF-β1, BMP2 a osterixu v místě zlomeniny a podporuje diferenciaci osteoblastů a mineralizaci v buňkách MG63. Na buněčné úrovni CES stimuloval proliferaci osteoblastů a zvyšoval aktivitu alkalické fosfatázy, což jsou klíčové procesy při tvorbě nové kostní tkáně. Histologická analýza potvrdila zvýšenou tvorbu kostního svalku a rychlejší remodelaci kostí u myší léčených CES. Studie dochází k závěru, že extrakt z jeleního sametu podporuje hojení zlomenin zvýšením chondrogeneze (tvorby chrupavky) a osteoblastogeneze (tvorby kostních buněk), alespoň částečně prostřednictvím signální dráhy BMP2-Smad, což naznačuje jeho potenciál jako přírodního prostředku pro podporu kostního spojení při zlomeninách.